Dánská multiinstrumentalistka a skladatelka Amalie Bruun, vystupující pod jménem Myrkur (islandsky „temnota“), je jednou z nejzajímavějších a nejdiskutovanějších postav současné scény. Její tvorba je fascinujícím střetem dvou světů: syrové agrese black metalu a éterické krásy tradičního severského folku.
Amalie vtrhla na scénu jako bouře a okamžitě rozdělila metalovou komunitu. Zatímco puristé ji zpočátku kritizovali, kritici a otevření posluchači oceňovali její odvahu. Její vokální projev je mistrovskou ukázkou kontrastů – dokáže plynule přejít z drásavého blackmetalového jekotu do křišťálově čistého zpěvu a využívá starodávnou techniku kulning (tradiční skandinávské pastevecké volání, které se nese krajinou).
Její diskografie je cestou napříč žánry. Zatímco na albu Mareridt zkoumala své noční můry skrze těžké kytary, na desce Folkesange (2020) zcela odložila metalové nástroje. Místo nich vzala do ruky nyckelharpu a lyru, aby se ponořila hluboko do kořenů skandinávské lidové hudby.
S nejnovějším albem Spine (2023) Myrkur opět hledá rovnováhu mezi těmito extrémy, obohacenou o moderní produkci. Amalie Bruun dokazuje, že metal může být stejně tak o přírodě a duši jako o temnotě a hluku.